Znachor
Znachor, a, m., v bájesl. Slovan. = zá- zračné dítě, které mluví moudře, das Wun- derkind, das sehr vernünftig spricht. Slov. A dítka jeho nechť jsou z-ry. Pokr. Z hor 113. O deťoch veľa vtipne hovoriacich po- vedia, že to celý znachor. Dbš. Obyč. 117. Tak povstaly zvláštne sbory žretcov vša- kových, vlchovcov, koldunov (koldošov), černokňažníkov, hadačov, znachorov, veštcov atd. Č. Čt. II. 389. Húšťavami vidno túlať sa Znachora: krásny chlapček: zlatý pásik tak šumno mu tělo zdobí. Ale Z. veľký šibal voždy myslí na nezdoby. Vaj. Tat. a mor. 114. — Z., das Herzpünktlein. Z. je ľúbostný výraz pre milé dieta. Keď sa laskáme s dieťaťom, povieme: ,Ty môj zna- chor' a boskáme ho. Slov.