ZnámosťZnámosť, i, f., das Bekanntsein. To on maje sobě v z. uvedeno. V. V z. přijíti. D. V z. dáti. Šm. Někomu něco v z. uvésti, Flav., J. tr., V., Er. 1650., BR. II. 72., a., Dch., Žer. L. III. 51., Mus. 1880. 398., při- vésti. Dch. V z. vešlý. Dch. Z. něčeho si zjednati. KB. III Naskytly se jakési nesnáze, o kterýchž z. určitá nás nedošla. Pal. Děj. III. 3. 283. Potupné verše jeho vešly ve z.
Pražanů. Mus. 1880. 482. Po dedine bubno-
vali: Na známosť se dává, že dňa toho sa
Pijanov majetok predáva. Ur. Pg. 10. —
Z. =
znání, vědomosť, poznání, die Kenntniss, Wissenschaft, Kunde, Erfahrenheit. Z. umění lékařského míti; z. Boha. V. Z. a vědomosť o zemi. D. Z. zbraní. Bur. Z. sebe samého. Br. Z. práva, Aqu., místná; z. dáti (o čem míti). D. Z-sti o něčem nabyti. Kram. Cho- vati sobě něčeho z. či povědomosť. Er. Z. mluvnice míti. Us. Z. starých písem. Šm. Z. bylin jedovatých má býti u každého člo- věka domácí,
lépe: z. b. j. má každý člověk míti n. jedovaté byliny má každý člověk znáti. Vst. Z. něčeho důkladná, všestranná. Kř. Stat. 2. Z. jazyková. Z. božia je nám životom. Hdž. Šlb. 49. Z. věcí vůbec záleží v seznání vlastností jejich. Mj. 4. Z. čtení. 1491. Mus. 1883. 363. On ji nepoznal, ale ona se mu dala do z-sti (dala se mu znáti). Dbš. Sl. pov. I. 55. Z. přírodovědecké. J. Lpř. Z. lidí je první výmienka zdaru a pro- spechóv panovnických. Lipa 79. Důkladných z-stí něčeho nabyti. KP. V. Nadesýlá tím jenom z. povrchnou a všeobecnou. Sš. Sk. 129. Z. práv. Kol. 4. Z. pravd náboženství. 1512. Mus. 1883. 364. Z.
v něčem míti. Kat. 551. A my dosti na tom jmějmy, že někakú z. o něm jmáme nynie. Št. Kn. š. 26. Cierkev z pohanóv byla jest pustá od milosti božské a od pravdy a od z-sti jeho pro své modlo- slúženie. Hus. III. 95. Někdy lepšá z. než peňáze. Na Slov. Tč. Lepší z. než rodina. Pk
. — Z. s kým =
obcování, die Bekannt- schaft. Z. a přátelství s někým míti. V. V z. někomu někoho uvésti. Br. Vešel s ním ve z. Dch., Sš. L. 1. Z takové z-sti nic ne- hledí, schaut nichts heraus; Z. něčí s někým přetrhnouti, přerušiti. Dch. Po starej z-sti zastavili sa u toho kráľa. Dbš. Sl. pov. I. 112. Jsem váš dobrý přítel od začátku z-sti naší. Žer. 322. —
Z. u kupců, die Kundschaft. Pro další z. D.
