ZnámýZnámý; znám,
a,
o =
vědomý,
zřejmý, bekannt, bewusst, kund, kundbar, offen- kundig. Všem vůbec známo učiniti; nehrubě z. člověk (neslovutný). V. Jak známo. D. Z. číslo, počet, veličina. Nz. Je až dobře známý, nur zu gut bekannt; Pokud mi známo jest. Dch. Ošklivosť jest věc neznámú za známú s křikem upevňovati. Mor. Tč. Z. čísla, u nichž množství jednic udáno jest. Šim. 7. Známo činíme. Arch. rychn. Známo činíme tímto listem, že .. . NB. Tč. 27. Listy z let 1484., 1507., 1536. Učinil jsem jim známo tvé jmě. ZN. Známý jako zlý peníz. Pk., Lb. Zpívá se známou notou. Lb.
Vz ještě: Malostranský sníh, Písnička. —
kdy. Po tu chvíli nic známo není. Us. Dch. —
komu jak. Ne každému z. věci (tajemství). V. Celému světu známý. D. — Br., Háj. Umko milá, jesliž' mne si v mých kedy prispiela pesňách, včul najvác prispej na pomoc, tebe všetky ti
dobre známí sú bojové. Hol. 3. Budeme Bohu známi. Výb. II. 24. Není žádné věci, kterážby Kristu
výborně nebyla známá. BR. II. 750. a.
Úplně, do podrobna z. Us. Periferický organ čichu jest jen
do-
mněnkou znám. Osv. I. 145. Původ výjevu fysikalních jen
z malé části znám jest. Mj. 2. Spisovatel
málo známý. Us. Vypravujeme příběhy tyto posud
na mále známé. Pal. Děj. V. 1. 128. Byl jsem pak neznám
obli- čejem judským církvím; Ješto
podlé po- věsti dobře znám jim byl. Sš. II.
12., 16. To nám konšelóm jest dobře památno a známo. NB. Tč. 169. Protož, jakž Buoh jest, sám sobě jedinému úplně znám jest. Št. Kn. š. 25. Z.
po oděvu. Chč. 301. —
odkud. Pokud
z dějepisu obecného známo jest . . . Tk. Č. 1. Z kterýchžto všech dóvodóv dne a slunce světleji známo jest. Vš. Jir. 294. To mi z písma známo. Alx. V. v. 629. (HP. 16.). —
kde. Na světě nebyl znám. Rvač. Po městě z-mý. Dch. Osobnosť
v literatuře málo známa. KB. V. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. (Anth. I. 3. vyd. 32.). —
Z. =
v činném smyslu, povědomý čeho, zkušený, erfahren, kundig. V kronikách neznámý. —
s čím. Sluha dobře známý s vůlí Páně; Nejsi-liž s tou pravdou známen, že tvůj duch je drahý kámen? Sš. I. 55., Bs. 45. Z. s něčím.
Jg. Sbr. sp. 1841. 154. —
Z. =
kdo se s kým zná, der Bekannte. Mám tam mnoho známých. Us.