Znění
Znění, n., das Tönen, Schallen, der Klang, Laut, Schall, Schlag, das Sausen, Klingen. Z. zvonů. D. Vz KP. II 279., Čch. Petrk. 9. Znění bubnů a trub. Dch. Znění (zvuk) hlasu, der Timbre. Zv. Přír. kn. II. 2. Z. libé, nelibé, D., Kom., v uších. V. — Z. = hlas, die Stimme. V. — Z. = obsah, der Inhalt, Sinn. Podlé z. desatera božích přikázání. Kom. List ve všem jeho z. a položení chváliti. Zlob. Listina v celém z. jest tato. J. tr. Vedlé z. zákona. Plk. Z. a správnosť proto- kolů. Us. Základné z. listiny, der Grundton. Dch. Z. slov, der Wortsinn des Textes. Nz. Řeč v plném z. uveřejniti. Us. Z. stanov, článku (der Tenor), písemnosti, der Tenor, die Fassung einer Schrift; Zpráva toho z. jest, že . . .; z. odpovědi; plným zněním, vollinhaltlich; v určitém, rozhodném z., im kategorischen Tone Dch. Výsledek bá- dám svého vyslovuje tímto zněním. Osv. I 248. Nerozumie mňa svet; po vôli mu nenie, že mojej pieseňky dvojaké je znenie. Ppk. I. 15. Výpovědi v plném z. uveřejniti. Mus. 1880. 496. Dadouce jim podlé z. zápisů jejich napřed věděti. Arch. IV. 206. Nález ve všem jeho z. stvrdili a schválili a za právo vůbec uložili. V.