Znevážiti
Znevážiti, il, en, ení, znevažovati =po- číti nevážiti, pohrdati, missachten, gering- schätzen, beschimpfen, verachten, Č. — co. Ha, tento sväté věci znevažuje a božské svetlo života chce tieniť. Sldk. 413. — koho. Jak syn otca znevažuje, ten je zlořečený. Na Ostrav. Tč. Hosťa k tobě příchodného nikdy nezněvažuj. Na Ostrav. Tč. Kdo sta- rých znevažovati příležitosť hledá, tomu jako nehodnému Boh starosti nedá. Slov. Tč. Kdo rodičův znevažuje, trest od Boha za- sluhuje. Mor. Tč. Kdo příkaz boží neplní, Boha znevažuje. Slov. Tč. — jak. Ten sta- rému ubližuje, kdo ho směle znevažuje. Na Ostrav. Tč. Hrozně ho znevažoval, do zlo- dějů mu nadal. Na Ostrav. Tč. — v čem. Keď si mladý, tehdy starých v ničem Ne- znevažuj. Slov. Tč. — čím. Tím mravem bych těm znevážen byl. Shakesp. Tč. Jsouce zneváženi slovy hanlivými utíkali se k soudu. Sláma Putov. 302.