Zničiti
Zničiti, il, en, ení; zničovati = v nivec obrátiti, na nic uvésti, vernichten, zu Grunde richten, annulliren. Ros. Zničující mráz. Č. — co, koho. Zdržuje sa plaču, aby záměr z-la Borisov. Zbr. Lžd. 96. Teraz i reč slo- venskú chcejú zničiť beťári. Ppk. I. 211. Miluj národ slávský, jehož nezničí ni sata- náš. Ppk. II. 146. — jak (proč): z ko- řene. Šm. Zničil ho přes zápověď otcovu, ze msty, aby se pomstil atd. Soudcům ne- tanulo, že by on (chromec) celý jejich úmysl z. mohl již pouhou přítomností svojí. Sš. Sk. 47. Dúfala som obnoviť tým šťastia, ale som ho z-la na veky. Zbr. Lžd. 249. — čím: list ohněm. Us. — kde: list v ohni. Us. Slovanstvo nezničí na tom svete žiaden. Pís. sl. — kdy. Něco v zárodku z. Osv. I. 268. — odkud. Aby zničil víru v Krista ze země. Sš. II. 16. — se. Co se dá spra- viť, nesmí se zničiť. Sb. uč.