Dmýchati
Dmýchati; dmýchnouti, dmýchnu, dme- chnu, chnul a chl, utí; dmýchávati, dmu- chávati = dmouti, douti, dýchati, dýmati. D. od du (du-ji), m a ch jsou vsuta. Vz Dmouti. Šf. D. = dmouti, douti, dýchati, dýmati, mit dem Munde blasen, hauchen; drážditi, reizen; šeptati, zuflüstern. Jg. — abs. Dmýchej = foukej. Us. Vítr dmýchnul křidlatý. Puch. — kam (na co, v co, do čeho, pod co): na uhlí, Sych., V.; v chřípě. Krab. D. v prsty (na studené prsty dýchati). L. Někomu v kaši, v úl (drážditi ho). Us. Nedá si v nos d. L. D. do prachu. Lom. Co komu do ucha (= še- ptati). Lom. Dmýchati komu pod nos (na nose mu hráti, pyšně se stavěti). L. — z čeho: z pýchy = nadýmati se, vor Stolz blasen, aufgeblasen sein. L. — čím: měchy. V. Větřík dmýchá balsamem. Ráj.