Znik
Znik, u, m. = zniknutí, zmizení, ujití, das Entkommen, Verschwinden (aus den Augen). Ros. Vo vojne pobil všetkých do zniku; Kohút pozobal proso do zniku. Dbš. Sl. pov. III. 17., VI. 49. Do zniku zabrati (zhabati, les vyrúbati = do čista). Mt. S. I. 89. Netrav si ryby, neplieň ich do zniku, hájiť tŕlo, ikry, mladye vezmi si do zvyku. Hrbň. Rkp. Všetko do špeti, do zniku (se- brati, posbírati, pobrati atd.). Zátur. — Z. = vznik, povstání, zrůst, das Aufkommen, Ge- deihen. Z. míti, aufkommen. K zniku při- jíti, auf-, emporkommen. V. K svému z. něčeho potřebovati. Puch. Z. čemu dáti, aufkommen lassen, Gedeihen geben. Bůh pyšným z-ku nedá. Kram. — Rad. zv., Kom. Kde není z-ku, ustup. Ros. O obchodě a řemesloch ani zniku nebylo. Er. Sl. čít. 45. Nemá od nich zniku (nemůže se jich zba- viti, jest jim podroben). Us. u Dobruš. Vk. Poznaj mať tvoju: vlasť, i otca: národ, v nich najdeš žitia tvojho z. a zárod. Č. Čt. II. 128. Kterýžto straně protivné žádného zniku nedal. Let. 155. Víra ďábelskému dílu zniku nedá. BR. II. 77. Aby zniku neměl. Ib. 496. a. Dobře (sluší) ustoupiti, kdež (když) zniku není. D., Lb., Šd., Kmp. Žád- ného zniku nemíti (vz Neštěstí). V., Č. Na štěstí svod a příklad ten v prvním vzniku udušený žádných škodných následků neměl. Koll. IV. 198. — Kde Jordan svůj z. má (počátek, pramen). Ráj. Není o něm ani zniku. Us. na Mor. Brt. Nahlídal pod most, ale pokladu nikde zniku nebylo. Kld. II. 105.