Zobecněti
Zobecněti, ěl, ění, gemein werden. — abs. Ten kroj již zobecněl. Kos. Název, zvyk ten zobecněl. Us. Pdl. Kázeň když v obyčej vejde a zobecní. BR. II. 166. b. Toto slovo již z-lo. Us. Tč. Nemoc zobec- něla. Ja. — komu. Boč. — kdy. To za našeho věku zobecnělo. Mudr. Brambory teprv po velikém hladu r. 1772. u nás na dobro z-ly. Osv. VI. 682. — kde proč. U Římanů z-něl pro plody její název prae- coqua. Osv. VI. 687. Pro věc tu z-něl ná- zev. Pdl. — komu. Neníť prorok beze cti než v své vlasti, protože takoví mnohým zobecnějí. BR. II. 63. a.