Zohaviti
Zohaviti, il, en, ení; zohavovati = ohavným učiniti, schänden, verschänden, verunstalten, verstümmeln, verhunzen, verhudeln, ent- stellen. — abs. Tři léta již leží, je všecka z-na, sám strup. Kld II. 138. — co (komu): tvář, obličej, D., tělo, Kram., něčí pověsť. V. — Br. — čím. Z. se hříchem, Har., nepra- vostmi. Us. Co čím. Br. — se nač. Zohavil sa na pentličky = ukradl je. Na Zlínsku. Brt. Z-vil se na těch pár grošů (nestyděl se je vzíti). Mor. Tč. — jak Byl strašně zohaven. Us. Dch. — se kde Ty ohavo, ty se sám před světem zohavíš. Us. Šd