Zonačiti
Zonačiti, il, en, ení; zonačovati = zjina- čiti, ab-, verändern. Us. — co. Šd., Vck. — co. Ten všecko z-čil (přeměnil; pokazil). Na mor. Val. Vck. On mne z-čil = pomluvil, verleumden. Ti ho zonačili (v pranici po- znamenali). U Vsetína. Vck. — se (kdy). Jak se ten svět z-čil! Us. Zonačuje se (pře- tvařuje se), simuliren. Ten člověk po nemoci se zonačil. Us. Vck.