Zor
Zor, u, m., obyč. zvor, u, m. = zorání, das Ackern. Kom. — Z. = role, pole, das Feld, der Acker. Luka ide až po zor. Na Mor. Laš. Brt Kdo svých zorů neobstará, od takého jenom vara. Tč. Ženo, sbírej do komory. Chlape, hleď na svoje zory. Tč.— Z. = pohled, zření, der Blick. Dravci zor.
Phld. IV. 3. Jasný její zor perlovým pře-
téká mokem. Oml. Měsíčku, by bylo citného
ti zoru. Nrd. Na hosta pne jiskrnatý zor;
A jen časem vyplašený z. v malomocném
záští pod klobouku lemem kmitne; Snězte,
co zde váš vidí zor; Hrdopyšný z.; Řád
jesuitský má bystrý z. Cch. L. k. 9., Mch.
17., 23., 35., 99. — Z. = mohutnosť, kterou
zíráme nadsmyslné věci. Klc.