Zotaviti
Zotaviti, il, en, ení; zotavovati = travou znova obrostiti, begrasen; posíliti, stärken, emporhelfen; se = novou travou obrůsti, sich frisch begrasen; posilniti se, okřáti, zu Kräften kommen, sich aufraffen, sich erholen, zu sich kommen. Jg. — co, koho. Pěkný podzim zotavuje louky (tráva zase roste). Jg. Samokupčení ho zotavilo. Sych. Z. ne- mocného. D. Ó již zotav svoji mdlobu. Sš. Bs. 63. Z. své tělo. Mus. 1880. 156. — se kde. V zlatom blesku tvojich očí háj môj sa zotaví. Sl. ps. Na tom mojom hrobe v každej jara dobe zotaví sa, zbujnie tráv- niček zelený. Phld IV. 28. Z. se v hospo- dářství, v živnosti (sebrati se). Zlob. Neboť se zotaví pastviska na poušti. Br. — se kdy: po nemoci. Vz Z. se kde. — se čím: obchodem, Sych., procházkou. Ml. Tú ma- ličkosťú som ho zotavil. Na Ostrav. Tč. — se z čeho: z choroby, Mus. 1880. 243., z nemoci, Dch., Tč., z pohromy. Osv. I. 526. — se. A keď v práci telom duchom vystaneme, zase sa sem hore z. prijdeme. Zátur. My sme vyšli sem do hory, aby sme sa zotavili. Zátur. — se čeho. Lidé se těch všech škod dobře z-li. Arch. I. 8.