Zpáčiti
Zpáčiti (zpátčiti), il, en, ení; zpačovati zpět obrátiti, zurück-, umwenden, rückgän- gig machen; se = zpět jíti, zurückgehen, zurücktreten, sich zurückwenden; zpíčiti se, zpěčovati se, sich weigern, widersetzen, sich entgegenstellen. Jg. — co, koho: kroky, sich zurückziehen. Alex. fab. Chtěli jsme jiti, ale déšť nás spáčil. Us. — se. Byť se žádný nezpáčil (nepochyboval, neustoupil). Kanc. sv. Stěp. Koupil louku, dal na ni závdanek a potom se zpáčil (smlouvě ne- dostál, od smlouvy n. koupě odstoupil). Us. Šd., Kd., Pk. Kdo se spáčí, musí platit. Us. Šd. Ľud sä zpätčil. Phld. IV. 432. — odkud. Odtud mnozí se zpátčili a již s ním necho- dili. Sš. J. 116. Mladý L. zvlčil se a z učení se zpáčil. Ehr. 56. — kam. Zpáčil se k pod- obojím (přidal se k nim). Mus. 1880. 256. Hříšník se zpáčil do hříchů. Mor. Knrz. — koho, se v čem (kde). Někoho v běhu, v útoku z. (zpět zahnati), D., v úmyslu (s úmyslu sraziti). Plod se v matce spáčil (obrátil). Zlob., Lk. — se komu. Koll. Zp. II. 331.