Zpět
Zpět, lépe než spět = na zpátek, zpátkem, zurück, rückwärts. Z. m.: vzpět. Bž. 45. Z. jíti, běžeti, hleděti, V., vzíti, přijíti, vésti, vézti, dáti (vrátiti), táhnouti, zůstati. D., Us., J. tr. Všecko mu šlo z. (nedařilo se mu). Kom. Vklad, návrh z. vzíti; z. půso- biti, kroutiti, sáhnouti, hleděti. Dch. Z. ob- držení, der Rückempfang; z., zpátkem po- čítati, zurückberechnen. Šp. Předstráže z. volati, die Vorposten einziehen. Jízda tam i z.; z. plouti, Us., kloniti. Lpř. Slov. I. 47. Láska, milosť jest jako host; panská přízeň též jako sen; růžový květ, to tré jde zpět. Prov. — Na zpět = zpět, zurück. Na z. odplouti, hnáti, V., koho povolati. D. — Z., na z. = na opak, celé jinak, das Gegentheil, umgekehrt. Z. činiti. V. Při těchto pak se z. děje. Jel. Pakli se kde na z. nalézá. Br. Učini-li zpět (špatné činiti, das Gegentheil thun). Er. Ale hradští žáci z. činie a ve všem tam chodie, což se zde bránie. Let. 150. Ale z. dobře činí těm, jenž jemu zle činie; A tak synové boží slovú synové pravdy; A z. slovo ďáblovo, jímž sě synové jeho rodie, jest lež; Jistě Antikristovým vymyšlením, ne Kristovým, jenž jest vše z. učinil; A toho zákonník neučinil, ale opak neb z. počal jest od dě- kovánie řka; A tito vždy z. nic netrpie, jediné když je břicho bolí z obžerstvie a z opilstvie. Hus I. 161., II. 118., 127., 317., III. 137.