Zpitoměti
Zpitoměti, ěl, ění = pitomým učiněnu býti, zahm werden, V.; ohlušen býti, betäubt, dumm werden. — v čem. Snad v té řádné kázni zpitomí (divokosti pozbude). Sych. — nad čím. Hlas., Sá. — čím: velikým du- ševním namáháním. — komu. Syn mi z-měl. Kká. Td. 213.