Zpozdilý
Zpozdilý = zdlouhavý, váhavý, nejapný, langsam, zauderhaft. V. Z. a váhavý. Br. Zpozdilého vtipu, Jel., jazyku. Ros. Z. do- dávání časopisu. Mus. 1880. 207. A z-lým dává odtuchu, aby nezoufali. Hus. II. 62. — v čem : v řeči, Us., v pobožnosti, Br., v roz- umu. V. Pohané sami, ač ve věcech dnchov- ních z-lí a jim nezvyklí, jim vyrozuměli. Sš. I. 111. — k čemu: k hněvu. Br. Rychlý buď k slyšení, ale z. k mluvení. Č. M. 77., Bž., Hkš. K činu z-lý. Vlč. Z-lí k poznání hřiecha a hotoví naleznúti zaječí stopu; Starý jest z-lý k slyšení a hotový k hněvu. Hus II. 66., III. 110. Kteří za lež se stydí, tiť k slibům jsou zpozdilí. Jel. Jsou k tornu velmi z-lí (váhaví). V. — Z. = hloupý, ne- umělý, nezpůsobilý, dumm, thöricht, blöd, ungeschickt. V. Člověk z-lé hlavy, Us., z-lého srdce. Ros. — Kram. Z. myšlénka, Us., věc. Dch. Z. hlava. Bart, Z. vtip. Koll. IV. 184. Člověk neopatrný a z-lý všechno na sebe poví. Us. To je vám velice z-lý člověk. Us. Šd. Pošetilé a z-lé jest toužebně toho se dozvídati, co se nás netýká. Kmp. Č. 133. — v čem. Cyr., Solf. — čím: ústy n. jest zlých úst. O blázni a z-lí srdcem k věření. Hus II. 139.