Zpraviti
Zpraviti, il, en, ení (zastr. zpravati), zpra- vovati = napraviti, richten, ausbessern, her- stellen, zurecht machen; konati, činiti, thun, schaffen, richten, abthun, bewirken; v po- řádek uvésti, ostarati, opatřiti atd., richten, zurichten, bestellen, zurecht machen, zu- sammenrichten usw., vz Spraviti. — Z. = poučiti, naučení dáti, belehren, zurecht wei- sen, unterrichten; oznámiti, zprávu n. vě- domost dáti, unterrichten, Kunde geben, be- richten, Nachricht geben; pověděti, vypra- vovati, erzählen. Jg. — abs. Zpraveni jsme, kterak ty se k nám ve službách svých máš. Dač. I. 128. Zpraven jsem, že sněm odložen ; I račiž věděti, že tak nenie, jakož sú lidé zpravovali; A někteří lidé přišli ke mně zpravujíc, že by se Jiřík ku poli strojil. Arch. III. 20., IV. 16., 406. — co, koho. Z. otázku (odpověděti). Kom., Br. A také mne zpravují, že by se obec z toho bouřila; Další psaní z Budína dne 21. června dané zpravuje vás, že . . . Pal. Děj. III. 3. 286., 304. Zpravujeme vás a vedlé práva naučujem, abyste ..; 1 rozkázal pán, abychme slyšieci jejie při i svědomie, i jeho z-li; Píšete, že vás zpravuje, že ona utrácí statek a že i vám svědomo... NB. Tč. 106., 164., 210. Žádáš, abych tě zpravil, kterak máš sě mieti, aby v bráni odmrtí nepochybil. Hus III. 191. Kaplan můj zpravil mne, kterak by se mu škoda stala. Faukn. 69. Přišel k nám a nás zpravuje. Hol. z St. — koho o čem. Aby jej o tej věci gruntovně zpravil. Skl. I. 85., 90. Čas nás o tom zpraví; Letopisec zpra- vuje nás o tom; O jeho osobě nejsme zpra- veni. Ddk. III. 68, II. 463., 324. Úřad ho o vůli králově zpravil. V. — Hus, Flav., Troj., Sych., J. tr. — co, koho, se v čem. Skl. I. 56. O čem pochybujete, v tom vás zpraví. BR. II. 367. Z. se v čem (omluviti). Br. Ta kronika mě v slavných bojiech zpravi (zpravila). Dal. — koho čeho (čím, jak kde). Mohu lépe posloužiti než ten, kdož jest JM. toho zpravoval. Ps. o zští. A ne- spravil-liby se toho, sich rechtfertigen, tehdáž aby 50 kop čes. gr. propadl. Zř. F. I. U. V. Aby se té věci zpravil. Ib. R. XXI. Kdož by ho toho zpravoval (= o tom). Jel. Prosím tebe, zprav mne té věci. Svěd. Přišli na Vyšehrad a toho se zpravili před knížetem, proč sú město spálili. Háj. 42. V jaké hod- nosti stál druhý legat, toho nejsme dostatečně zpraveni. Ddk. II. 246. Také umysla našeho šíře vás naši poslové zpraví. Arch. I. 10. Skrze něho byl zpraven všech běhů. Troj. 501. Ktožť tě toho zravuje, tenť v hrdlo lže; Pak tě všech těch věcí i jiných zpravíme; A je (Pražany) toho posly neb písmy zpravil; Vás toho všeho chcem z.; Aby nám radili a pomohli a z-li nás těch věcí, o kteréž ten sjezd býti má; Přijel k Přibíkovi, chtě jej toho z., oč jede na Wildstein; Ten mne těch věcí o panu Zdeňkovi jistotně zpravil; Všecko nemůž se psáti, jakož pak vás slu- žebník váš toho lépe ústně zpraví. Arch. I. 6., 28., 36., 50., III 15., 371., IV. 10., IV. 402. (11. 238., III. 16. 376 , IV. 19., V. 301.). Toho jsem zpraven od Jana Kuchaře; Šel k panu Lvovi a zpravil ho všeho. Let. 194., 345. Paní M. z-la mne všeho toho (o všem), co jste jí poručili. 1494. Aneb nejsú toho zpraveni, že to jich manželstvie jest zna- menie tohoto trojieho manželstvie duchov- nieho. Hus III. 203. — koho kde. Přítel důvěrný zpravuje nás v souvěké kronice své, že ... Ddk. II 287. — koho jak o čem. Vacek nemeškal a. knížete po schválním poslu o zrádném počínání Mutiny. Ddk. II. 401. — koho oč. O to víno pak zpravujem vás takto. (Cf. Zprávu mi dáváš o mlynáře toho. Vz Zpráva). NB. Tč. 144. — koho nač. Abychom vám zprávu dali, takto vás na to zpravujem. NB. Tč. 266. Na to vás zpravujem, že vedlé práva našeho města každý svého jistce staviti muož .. . NB. Tč. 89. — odkud. Odkudž záhy zpraven býval o všelikých věcech politických. Ddk. II. 88. Z ústních i z písemních podání byl toho Vratislav zajisté dobře zpraven, že... Ddk. II. 208. — čím o čem. Jsa tvým psaním o něm zpraven. 1496. NB. Tč. 141. — Bian- cof., Ctib., Ms. 1396., J. tr. — jak. V krát- kosti jim to zpravím. Proch. Z. co vedlé práva. Nál. 157.