Zprostříti
Zprostříti, stru, střel, en, ení = prostříti, ausspannen, ausbreiten, ausstrecken. — co: ruce, Ps. ms;, hlas. St. skl. Zprostřel si ruku, extendere. Ž. wit. 137. 7. Aby zprostrziel jě, prosternere. Ž. wit. 105. 26. — co proč. Zprostrziel oblak k zásloně jich, expandere. Ž. wit. 104. 39. — co kam: prosbu k Ho- spodinu. Kat. 2828. — co za koho. By za ně prosbu zprostřela. Alx. M. v. 31. (HP. 50). — kde. Hlasné trúby v skalách své zprostřely hlasy. Alx. H. v. 37. (HP. 60).