Zproučeti
Zproučeti, el, en, ení; zproučiti, il, en, ení = ohýbati, křiviti, krümmen. Ros. — se. St. skl. Inhed zdech, se zpruči . . . Jezus káza mu vstáti. Výb. I. 417. Bych se mrskala, zproučila, zimou trápila, hladem mřela. Bech. — komu. I zproučilo (puklo, brach) jemu srdce. Ms. 14. stol. — kde. Ananiás inhed před jeho nohama zpručí se a umře. St. — se proti čemu. Pýcha jejich zproučila se proti té myšlénce. Sš. Sk. 164. — se jak Kůň se na zadní nohy zprúčil (vzpínal se, bäumte sich). Mor. Šd.