Zpřímiti
Zpřímiti, il, en, ení = přímým učiniti, gerade machen, gleich richten, abgleichen; vzhůru postaviti, aufrecht stellen, aufrichten. — abs. Zlámeš spíše než zpřímíš, co v kři- vosti své zatvrdlo. Kom. Zpřiemena buď modlitva má. Ž. k. 140. 2. — co: svou po- stavu, korouhev. Kaj. Zpřiemi (sprav) syny jich. Ž. kap. 89. 16. Z. křivku, rektificiren. N z. —jak. Siemě jich na věk zpřiemeno Bude. Z. k. 101. 29. — se (pozdvihnouti se), sich aufrichten. V., Br. — se kde: na loži. — ce, se čím. Aby křivé cesty nesprave- dlnosti náhradami zpřímil. Čas. duch. Svaly hlava se zpřimuje. Presl. A dielo rukú svú zpřiem. Ž. k. 89. 17. — kdy. V tom zpriamil sa jak pri velení. Phld. IV. 12.