Zpřítomniti
Zpřítomniti, il, ěn, ění, zpřítomňovati = přítomným učiniti, vergegenwärtigen. Nz., Ros. — co komu čím: boj jasným vy- pravováním. Poněvadž věci zpřítomňuje. Sš. II. 215. Abych vám z-nil, co sami v sobě chováte. Sš. I. 141. Nebude zbytečno, z. si aspoň některé historické důvody. Šf. II. 647. — jak. Jenžto nám zpřítomnují věky veliké dávno zaniklých časů v přesné a čisté původine. Ntr. VI. 398. Před Bohem chodí, kdo věrou Boha na všech místech, ve všech tvorech a úkonech si zpřítomňuje. Tč. exc. — kde. Vz předcházející. Zpří- tomňuje i tu Pavel jako ve verši pátém věci budoucí. Sš. II. 127.