Zpýchati
Zpýchati, zpýchnouti = zpyšněti, stolz werden. — kdy: ve štěstí. V., D. Těžko člověku ve štěstí nezpýchati. Prov. Pk., Šd.— čím. Šf. I. 471. Z. vítězstvím, Šml., Šmb. S. I. 236., úspěchem, Šmb. S. II. 155., štěstím. Ib. I. 129. — abs. Aby nezpýchal. Hus I. 310., 351. — v čem. Má péči míti, aby duchovenství dobře stálo a aby v tom nezpýchal. Hus I. 450. — proč: pro zlatý čepec (že jej má). Sych. — proti komu: proti Bohu. Lom. — več. Oni u mnohem větší zpouru zpýchali. V.