Zráčiti
Zráčiti, il, en, ení = ráčiti, geruhen, ge- fällig sein. — s infinit. Zráčí-li pán o tom jinak ustanoviti. Hosp. instruk. 1574. — se komu. Vám čekať dlužno, jak se Římu zráčí (zlíbí). Hlk. I. 83. Cokoli se mu zráčí (čehokoli se mu zachce), to má Us. Knrz.