Zrádnik
Zrádnik, u, m. = psotník, die Fraiss: padoucí nemoc, die Epilepsie, Fallsucht. Slov. Jg. Cf. Zráca. Že sa vo z-ku sám poranil smrtedelne chlapec. Zbr. Lžd. 30. Sto z-kov teba metalo. Mt. S. I.116. By zrádnik, zrádzu nedostalo. Dbš. Obyč. 6., 106 — Z., a, m. = zrádce. Da ťa tu, zrádniče, hriech tvôj večne moril. Chlpk. Sp. 37.