Zroditi
Zroditi, il, zen, ení; zrozovati = poroditi, gebaren. — se, geboren werden. Malučká som byla, keď som sa zrodzila. Sl. spv. IV. 153. Žita se nezrodily (neuvedla). Čes. mor. ps. 240. Když se hřiby zrodí (urodí), málo chleba. Tč. — co, koho. Never, že ľud ten, co ovce pasie, pred budúcnosťou svo- jou sa trasie, moc zrodí čas, čas moc zmorí. Ntr. V. 24, Č. Čt. II. 155., Sldk. 28. Hej ! Slovenka som ja, Tatry ma zrodily, ony ma na rukách materských nosily. Slav. 52. Mějme se rádi, vždyť nás jedna vlasť zro- dila. Kmp. Č. 130. Rodička dítě z. namá- hati se musí. Sš. II. 49. I z toho velku radosť maji, že maš z. Jesu pana Krista, po porodu maš byť panna čista. Sš. P. 5. Nezrodila nás jedna matka. Bž. — se proč. Zrodili se k tomu, aby jiné spravovali. V. Církev křesťana z-la pro sebe. Sš. II. 52. — se odkud. Z toho válka se zrodila. Plac, Sych. Z půdy se z-li. Kká. Td. 355. Z Marie panny se zrodil. Er. P. 40. Z. se ze ženy. Št. N. 215. Lipa! tichým šumom zvestuj otcov deje, že z vekov zapadlých zrodia sa ná- deje. Č. Čt. I. 115. Co se z kočky zrodí, myši lapá. Har. II. 245. — odkud k čemu, jak. Čo za osoch ku životu z matky sa zrodiť a bez všeckého umení jak hovádko chodiť. Slov. Tč. Ne všickni jsou vlastní synové Abrahamovi, kteří se podlé těla z něho zrodili. BR. II. 13. a. Nechtěj žíti pro sebe, nezrodil jsi se sám od sebe. Tč. exc. — kde. Z-li se v něm červi. Ros. Z-la se v něm idea. Pka. Kde se člověk zrodí, tam se dobře hodí. Vz Nahoře. Sk. Kde se kdo zrodí, nejlép se tam hodí. Jg., Lb. Kde se kdo zrodí, tam se i hodí. Č., Hrš. V čí hlavě se to z-lo? Us. Šd. Ilena nežala, bremä neviazala, leč pod jedným kríčkom pacholä z-la. Sb. sl. ps. II. 1. 100. V hlave jeho z-la se myšlénka . . . Us. Pdl. Půtka s papežskou stolicí z-la veliký černý mrak na politickém obzoru země české. Ddk. V. 86. Zrodil se v selskej stáji u prostičkých židů. Kká. Td. 356. A keď si človek : vtedy ešte čo si? Som občan vlasti, v kterej som sa zrodil. Phld. IV. 365. Mať zrodil t v poli syna, trávovú plachtu porozvíjala, z buka na buk ju pripína. Sldk. 3., Ntr. V. 3. Pod Hradem Nitry dítě to zrozeno, slovenská Tatra vlastní jeho máti, tamť se učilo s ro- dom plesať, lkáti. Ntr. VI. 5. (I. 130.). Ještě se v něm (Soluně) z-li apoštolé naši svatý Cyrill a Method; Apoštolé nové pokolení v lidstvu skrze ducha sv. z. měli; Bez nich na tomto světě nic se nemůže z. Sš. II. 235., J. 256., Sk. 79. Rozdvojení a uži- tečného od slušného rozvedenie dary, pocty a spolky v přech hanebné jest v zemi zro- dilo. Vš. Jir. 390. Nedaj, Bože, nedaj nikdy to dopustiť, abych mala svoju dedinku opu- stiť. Tu som sa zrodila, tu život chcem tráviť, tu v krásnej prírode meno božie sláviť. Slav. 44. — v čem. V jakom (otroctvu) som sa zrodil. Kyt. 1876. 26. Každý nech len pri tom sotrváva, v čom sa zrodil. Zbr. Lžd. 66. Zle si se zrodil v planetě. Ostrav. Tč. Však ta mamka země, z-la tě v žele. Hdk. C. 44. V rozkoši jsi vychována, v bo- hactví jsi zrozena. Pís. V čem se kdo zrodí, do toho se i hodí. Němc. Drob. pov. 170. V otroctve zrodila ma mať a preto som otrokom. Sldk. 435. Jazyk, v němž jsme se z-li. Sš. Sk. 17. Z-li jste se v kletbě. BO. — jak. On sa znovu zrodí. P. Tóth. Trenč. M. 117. Kdo je na bídě zrozen, psotě neuteče. Sk. Z naš. 1. 90. Na zlé pla- netě jsi se zrodil. Us. Tč. Mnoho môžte, bratia moji, všade vás Bóh v láske vodí; len ten zhynie v Našom siati, kdo sa jako kúkol zrodí. Čjk. 66. Tím způsobem se z-la církev; Ismael zrodil se po pleti. Sš. Sk. 31., II. 33. — se čím (jak). Když jsi se zrodil kuchařem, nechtěj býti rezbářem. Lpř. Základ veškerého představování zro- zuje se prostorně rozprostřenými nervy. Hš. Sloh. 138. — kdy. Na letnice zrodila se církev k bytu; Zrodil on (Pavel) se znova (obrodil se) ve třech dnech. Sš. Sk. 32., 110. Mládenci, jenž té hodiny sě z-li. Hus I. 57.