Zrositi
Zrositi, il, en, ení a šen, ení; zrosovati, zrosovati, bethauen. — co (čím). Bůh zemi zrosuje. Ráj. Něco octem z. Reg. zdr. Duše, již tvá sladkosť zrosí, nebe věčné v sobě nosí. Sš. Bs. 11. Kterou (ruku) slzí hojným deštěm každý zrosil. Vrch. Z. co čím. Kká. K sl. j. 126. — co komu. Jediná mi zrosíš půdu. Pokr. Z hor 16. Slza ruku mu z-la. Us., Kká. K sl. j. 129. — jak. Nepršelo mnoho, jen trochu z-lo. Us.