Dobrati. — koho
Dobrati. — koho. Ta věc mne dobírá, bringt mich auf. Us. Dch. — komu. D-lo mu = nahnalo mu strachu. Na Slov. Dobral si (o opilém). Us. — co komu. Doberte mi to zboží. Us. Dch. — si koho = špičkovati, aufziehen, zum Besten haben. Dch., Kká. Td. 161., Mrš., Kšť. — se čeho. Nedobrali bychom se konce chtéjíce vypočítávati vše- cky. . Dk. Dobírati se smyslu, Sš. 111. 202., výsledků, Osv. I. 485. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Sš P. 45. DobRa sě jednoho krále. St. skl. IV. 238. Chtě se rád dobrati břeha (chytiti, k němu se dostati). Alx. V. v. 1817. (HP. 44.). — se čeho čím, jak. Čtením se dobíráme úplného dojmu. Dk. Pokusy dobral se výsledku. Osv. I. 416. Dobral se touto methodou známostí zevrub- ných. Mus. 1880. 184. Sladkosti se nedobírej až do hořkosti. Mudr. 353. — kde. Při každé věci d. se posledních základů. Dk. Roz. fil. 186.