Zření
Zření, n., das Sehen, vz Zříti. Ž. wit. 17. 7. Abych viděti mohl tebe ustavičným zřením. V. Z. jedním okem, dvěma očima. Vz KP. II. 157., 162. — Z. = pozornosť, das Augenmerk, die Aufmerksamkeit. Z. míti, obrátiti k něčemu, na něco. J. tr., Mus. 1880. 452., Nz., Luk. z Pr., Nrd. Z. (a pozor) k něčemu míti. V., Dh. Jir. Z. o něco míti. Ojíř. Všecko z. k němu obrací. Jel. Má naň z. (oko). Sych. Z. k užitku svému míti. S. a Ž. — Z, s vedlejším vý- znamem a) naděje, útočiště. K samému to- liko Bohu z. míti. V. K nimž o pomoc své z. měli. Br. Z. své k němu jako k modle obraceli. Br. — b) Vážnosti, šetrnosti, ohledu. K němu veliké z. měli; větší z. míti. V. Jest ve vážnosti a z. u lidu. Plác. Na ty, kteříž pobiti bývají, žádného není z. Jel. Enc. m. 24. K nim (mocným lidem) z. vším srdcem mají. Chč. 377., 378. V mnohých krajinách souce mezi sebou rozděleni a ne- majíce z. k řadu a právu v nic téméř obrá- ceni jsou. Zř. F. I. A. I. Hejtman hradu pražského nemá míti z. než k nejvyššímu purkrabí pražskému. Zř. F. I. K tomu be- dlivému zpytateli městských práv má sou- sedstvo zvláštní zření. Sych. Na čas z. (ohled) míti. V. — c) Péče, starosti. Na nás z. má. Žal. Nemám na to z. (nemám do toho chuti, ani sem si na to nepomyslil). Us. Zb. — Z. = vztažení, vztah, die Bezie- hung, der Bezug. Poddaní k pánu z. mají. Har. Ani to k sobě z. nemá, es hat gar keinen Zusammenhang. Berg. — Vz Zřetel.