Zřídka
Zřídka = nečasto, málo kdy, po řídku, selten. Což se z. stává; z. psáti. V. Z. kdo, z. který. Us. Z. tam přicházím. Ku podivu z., wunderselten. Dch. C silnice je sliv z. Us. Přk. Na dobývané hříchem veci bývajú zriedka požehnané. Zbr. Baj. 6. Ľahké ná- bytky zriedka užívají dietky. Zátur. Priat. I. 32. Cf. Lehko nabyl, lehko pozbyl. Kdo se mnoho chlubí, zřídka co umí. Tč. exc. Hej čo nás farári aj zriedka vídate, predca dobrých chlapcov aj z nás vychováte. Sb. sl. pies. II. 1. 105. Kdo se střeže, z. se ožže. Šd. Kdes rád videň, z. bývej, kde nerad, nikdy. Šd. exc.