Dobroděj
Dobroděj, dobrodějce, dobroděc (Žalt. vit. ), e, dobrodinec, nce, m. Der Wohlthäter. Ztráta dobrodějce. Dobrodinci děkovati. V. Prosie Boha za své dobrodějce (dobrodince). Št. Býti velikým d-cem pokolení lidského Nt. Stran přísloví vz Čep, Groš, Hlava, Lžíce. Máslo, Nůž, Rukáv, Svíce, Vemeno, Větev. Dobrodinec chudých psův (vz Lakomý). Č.