Ztonouti
Ztonouti, ul, ut, utí = utonouti, untertau- chen, untersinken. Ž. wit. Moys. 10. Vz Sto- nouti. — abs. Lodí ztonuly. Jel Kteří na ledu se provalivše z-li. Pal. Děj. III. 2. 138. A mnozí z-li jsou. Dač. I. 18. Tu se s nimi led prolomí, někteří se dobudu a druzí ztonú. Let. 49. Neb tu jedni zbiti, druzí hlavy zlá- mali, třetí z-li, čtvrtí samými strachy zce- peněli. Rkp. budišín. Pal. Děj. III. 1. 395. — kde: v moři. Troj. Stádo vepřů v moři z-lo. BR. II. 149., 150. — od čeho: od po- vodně. Chč. 611.