Ztracený
Ztracený; -cen, a, o, verloren, eingebüsst. Z. vojsko (vz Ztracenec), V., čas, člověk (neznamenitý), Jel., ráj, stráž (der Aviso- posten, vz Ztracenec), polívka (ve které vejce zatřepáno). D. Již jest z-ná (věc, na- děje). Ros. Z-nou věc najíti; z. člověk (o kterém se neví, kam se poděl). Us. Ta- kové věci kdo páchá, z. (zkažený) jest. Kom. Z. syn, lépe: marnotratný. Brt. Za z-nou dáti, míti (věc). D. Z. práce (marná). Bibl. Věc z-ná buď navrácena. Us. Hledej ztracené. Us. Šd. Z. jmění; Pokládati věc za ztracenou ; K z-né věci komu pomoci. Dch. Z. směnka, verlorener Wechsel. Šp. Z. rovnováha. Hrts. Času z-ho nenahradíš. Mž. 6. Míšeň zůstala mu navždy z-nou. Ddk. II. 461. Z. či jalová hlava (v lijectví), z. roubení. NA. III. 123., IV. 140. Jsou tam jako na z-né vartě (v za- pomenutí). Us. Olv. Dobře se měj z-ný ráji mladosti. Koll. Z-ný čas nikdy se nenavrátí. Bž., Hkš. Z-né mudrováním se nevrátí. Bž. — nad něčím (malomyslný). — čeho. Ani hluchý, ani práv z-ný nemohou býti v počet svědků. Ms. pr. kut. Aby byli jměni za z-né všie obce toho města. Arch. IV. 383. — proč: pro vědu, pro svět, lépe: vědě, světu. — jak. Boj navždy z-ný. Čch. Bs. 95. — na čem. Zdá se mi, že jest na hlavě ztracen (in seinem Sinn verloren). Dch. — Z. voda, Verlorenwasser, ves u Albrechtic ve Slez. Tč.