Dobrodiní
Dobrodiní, Chč. P. 194., dobrodiení. Ib. 99. b. D-diní z dobroděnie, é seslabilo se v i. Gb. Hl. 79. Cf. Ht. Zv. 45., Díní. D. = dobrý skutek jinému prokázaný. Blř. D. ěinicímu ku škodě býti nemělo. Cor. jur. Vl. 3. H. XXVII., J. LIL D. bráti. Us. Dch. Děkujeme hospodyni, dělala nám d. Sš. P. 447. D. jest co kvítí, příjemné, když je čerstvé, odporné, když se pozdě svadlé podává. Hkř., Sb. uč. Víc na křivdu než na d. přibývá paměti. Mor. Tč. Nevděčnost za d. člověka špatného činí. Ib. Po napití studánce záda okazuješ, po pomoci d. po- tupuješ. Kmp. D-ním člověka nejspíš získáš; Nic tak snadno nestárne jako d. Hkš. Vz Dobrodění, Dobroděnství.