Zubák
Zubák, a, m., zubáček = roční beran, einjähriges Lamm, der Zeithammel, Zwei- schaufler. D. Dle NA. IV. 103. dva roky starý beran. Dle Rjšk. jehně do druhého léta. — Z., u, m. = zubatý hoblík, dráček, der Zahnhobel. Rohn., Dch., Skv., Šp., Hk. Zubák člunkový, člunkář zubatý, der Zahn- schifthobel; zubák loďkový, der Zahnschiff- hobel. Skv. — Z. = zubatý srp, srp na obilí, poněvadž ostří jeho zubovitě na- klepáno jest, na konci ostří jde do hrotu k zabírání nebo k podbírání obilí; srp na trávu je jiný a slove klepanec. U Jičína, u Hořic a j. Hk. — Z. = kamenický špičák. U Hořic. Hk. — Z. = veliká kroupa. Mor. Bkř. — Z. = zouvák, der Stiefelknecht. Us. — Z. = zub, der Zahn. Už máš zubáky (říkají dětem). Na mor. Val. Vck. — Z. Dal se do z-ků (do noh, utekl). Na mor. Val. Vck. — Z., a, m., ves u Púchova na Slov. Šd. — Z., os. jm. Arch. III. 360.