Zubatý
Zubatý = zuby mající, der Zähne hat. Z. netopýr. Kom. Visí, visí visutô, pod ním sedí zubatô : keď visutô odpadne, zubatô to uchmatne (slanina a kočka). Mt. S. 138. Vz Visufec. — Z. = veliké zuby mající, grosse Zähne habend. V. Z. ženská. Us. Tč. Ta zubatá! Šd. — Z. = konec jako zuby mající, gezähnt. Z. kolo, Sedl., Tč., Šp., dle Včř. Z. II. 1. lépe: ozubené; trní, Hank., pachole (1. ve mlýně; 2. hospodáříček na uhořelou svíčku), D., pemrlice, Us., list (cf. Pilovitý). Rostl. Z. hradba. NA. III. 144., Z. kolostroj, das Zahnräderwerk, Šp., zdi. Čch. Mch. 31., Dch. Prstnatě z. Kk. Br. 25., 31. Jazyk z-tý není bohatý. Mor. Tč. Slunko je ještě z-té (na jaře, když ještě málo hřeje). Mor. Šd. Ehe kaňa z-tá, ráda by ty húsata; a my húsat nemáme, ani ti jich nedáme. Brt. L. N. II. 96. Sedí panna zubatá a dísnoma škrabotá a žádného nehryze (pila). Slez. Šd. — Z. = pichlavý, dojímavý, spitzig, beissend. Z. omluva. Žer.