Dobromysl
Dobromysl, i, f. = dobrá mysl. — D., origanum, der Dosten, rostl. D. dyptam, o. dictamnus; d. voněkras, o. majorana; d. latnatá, o. paniculatum; řecká, o. heracleo- ticum; obecná, o. vulgare; kretská, o. cre- ricum. Vz Rstp. 1174., Schd. II. 291., FB. 63., Slb. 333., Čl. Kv. 253. Chodila po poli, trhala kúkoli, aj tu d. Sš. P. 238. Dolina, dolina, jest u něj zelina, jedná dobrá mysel, druhá ďatelina. Koll. Zp. I. 151. Dobrúmysel něchám, ďatelinku skosím, já teba, děvenka, preca dostať mosím. Sl. ps. 205. Všechen vzduch zdál se dnes dobromyslí býti na- kouřen. Šmil. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. D. = sv. Euthymius. Šd.