Zvěd, u
Zvěd, u, m. = zvědění, die Erspähung, Auskundschaft, Erfahrung, Kunde, das Wis- sen. Z. zraku. Phld. IV. 168. — Z. = skoumání, die Wahrnehmung. Marek. Ze zvědu, a po- steriori. Šm. — Zvědy, zvědky, pl. = špehy, vyzvídka, die Spähe, Kundschaft. Na zvědy jíti, choditi, vyjeti, poslati. Ros. Na z-dách býti, na zvědích, V., na z-y vypraviti koho. V. Chodí sem leda na zvědy. Šd. Vypravený k nepokojným na zvedy Nemcom tajne po- vyskúmať, jaková jich náhoda zmítá. Hol. 54. Pro zvědy se kde scházeti. Sš. Sk. 58. Od měsíce máje nabíhaly jednotlivé tlupy jezdců tatarských na zvědy; Vyslal dva služebníky na posluchy a zvědy. Pal. Děj. I. 2. 180., IV. 1. 168. Zvědy míti. Bart. IV. 14 — Z., a, m. = vyzvědač, der Kundschafter, Späher, Spion. J. tr., Knrz , Ráj, Č. Zabili trojského zvěda Dolona. Cimrh. Myth. 292. Kníže Svatopluk uherským zvědům, kteří tu upadli do jeho rukou, dal uši uřezati a oči vypíchati. Ddk. IV. 133. — Z. = důvěrný, který o věci ví, důvěrník, der Vertraute. Vrat.