1. Zvěřina
1. Zvěřina, y, f., zvěřinka, zvěřinečka = divočina, zvěří maso, das Wildpret, Wild- fleisch. V. Černá z. Ta z. do nosu mu čpí. Sych. Z-nou voněti, zaváněti, zapáchati. D. Z. slabá, srnčí, na pečeni, k zadělávání = části zvěřiny, které se nepekou, nýbrž za- dělávají, das Kochwildpret. Šp. Z mladá, černá, vysoká, dušená, sekaná. Hnsg. Drob z-ny, das Wildpretgeschlinge. Dch. Skoupý (boháč) a sviňka po smrti zvěřinka. Bayer. Umí on i na shnilou z-nu dobrou jíšku dě- lati (každou i zlou věc vyvésti). Hkš. Jez, co máš, nečekej z-ny; Ne každá z. křehká. Ros. Mne ke kaši voláte snědše napřed z-nu. Jg., Lb. Vz Pozdě. Vz také: Udě- lati. — Z. = zvěř, das Wild. Potom vzal husle; ako začal na nich hrať, všetka zve- rina tancovala; Eh, povedá, oddám sa na zverinu, tej ešte dosť po horách a na tú polovat nezbráni mi žiaden duch. Dbš. Sl. pov. I. 376., VIII. 38. Krotká z. Hrbň. Sp. st. D. S jelenem přiběží mnohá jiná z. Rad. z v. 76.