Zvésti
Zvésti, deducere. Ž kl. 77. 16. — co. To ho zvedli (nabili mu). U Kdýně. Rgl. Hospodář má snažen býti, jak by zvedl svú čeleď. Št. Kn. š. 98. (127.). — koho kam proč. Když koho pergmistr zvede na vinici pro dluhy. Výb. II. 340. — se komu jak. Zle se jim zvedlo. Št. Kn. š. 64. — co s čím. Co s tým zvedeš (po- řídíš) ? Brt. D. 302. — se na kom = po- mstiti se. — co zač. Prodám statek a trvám, že jej za 500 zl. zvedu. 1570. Wtr.