Zvířecí
Zvířecí = od zvířete, Thier-, thierisch. Z. kůže (zvl. kůže jelení, die Decke, Wild- decke, Hirschhaut), V., spodky (z jelení n. srnčí kůže), Us., šat, Ros., maso, pečeně, der Wildbraten. D., Ž. wit. Deut. 24. Z. zvuky. Vz Šrc. 510.—511. Z. magnetismus. Vz S. N. Z. mor, die Epizotie, lázně (pro choré údy těla, teplem zvířete právě poraženého, ani- malische Bäder), Dch.; nakažlivina, zoocon- tagium; lučba, zoochemie; z. nemoci, zoono- sis, Nz. lk.; z. krev, mastnota, Thierfett, vláknina, das Thierfibrin, výkaly, Thierex- kremente, vlákno, Thierfaser, mozek, chlupy, hlava, tělo, síla, olej, thierisches Oel, plod, thierisches Produkt, látka, Thierstoff, Šp.; z. ryk, Kká. Td. 313., chtíč, pud. Šmb. S. II. 298. A to není krev člověčí, ale to je krev z. Sš. P. 82. Z. lékař, der Thierarzt. Čsk. Z. elektřina, Osv. I. 482., uhel (z kostí), die Thierkohle, Sp., Mj. 20., řeč, vz Er. P. 24. a jména jednotlivých zvířat. Z. zuby. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532., Jel. Voda je tak potrebná, jako krv v človečom alebo zvieracom tele (těle). Slov. Tč. Přišel lítý hněv zvieřecí, saeva bestiarum ira. BO. Z. baje = vypravování příběhu ze života jedno- tlivých zvířat, jevícího se způsobem člověčím dle přirozených vlastností zvířecích, pokud nemá žádné tendence ku př. didaktické neboli poučovací (při kterém není poučování účelem). Vz Lpř. Baj. Aisop. 15. a násl. Orientalní z. baje, vz ib. 18. Z. epos, vz Epos, Zvířecký, Zvíře. — Z. = na zvířata, Thier-, Wild-. Z. pes (lovčí), zahrada (obora), V., teneto. — Z. okrslek, v němž dvanáctero nebeských znamení se nalézá, der Thier- kreis. Troj. Vz Zvířetník.