Zvláští
Zvláští, zvláščí = obzvláštní, besonder, abgesondert. Z. zisk. St. skl. Se zvláštním 335* důrazem něco říci. Posp. Jenž (biskup) zvláštie náboženství k sv. Ondřeji jmějieše. Pass. 26. (Hj.). Má v tom z. libost: Kristus milému učedlníku někakú z. milostí matku svú dal; Proti každému hřiechu vždy jest z. meč slova božieho; Aby nás z. milostí na den svého narozenie navštievil; Člověk jeden, to věz Kristus, jenž jest jeden z. člo- věk nad jiné všecky, učinil jest večeři ve- likú. Hus I. 68., 150., 179., II. 4., 251. Jest také z. a divná šlechetnost milosti; Žeby tociš měl vieru živú, z milosti zvláštie k Bohu skutky dobrými oživenú. Št. Kn. š. 34., 17.