Dobrosť
Dobrosť, i, dobrota, y, f., dobrotka. — D. = dokonalosť, Güte, Tauglichkeit, Brauch- barkeit. D. vody, železa. To jest dobrota. — D. = na Slov. titul nižším n. neznámým dávaný. Plk. — D. = sklonnosť činiti dobře, k dobrému. V. Güte, Frömmigkeit. — D. = dobrotivosť, vlídnosť. Güte, Gütigkeit. Do- broty si neváží. V. Pro dobrotu svou. Pešín. Otec náš dobrota všech dobrot. Kom. Do- brota srdce jímá, násilím se nic neujímá. Č. Z d-ty pokoj a ze zlého, zisku muka. Pk. Do- brota, holá nuzota. Vz Štědrosť; Pro d-tu strčí hlavu do plotu. Lb. D. kravská, vz Kravský. — D. = dobrodiní. U Jindř. Hradce. Sř. — D., dobrovolné porovnání mimo soud. Půh. V d-tě někomu něco dáti. Er. P. 462. — D. vlády čí = nádhera šlechtická. Chč. (Gl. ).