Zvonový
Zvonový, Glocken-. Z. hlas, V., zvuk. Tur. krou. Z. zvonem (zvonění zvonem. Vz Přisvojovací přídavné jméno). Výb. I. Z. akkord, Mus. 1880. 277., barva, das Speis- gelb. Nz. Z. provaz (k zvonu, u zvonu). Khl. 72. Škrovánky, to ony, jichž z. zvuk k nám sa z výšin roní. Phld. III. 2. 196.