A spojka
A spojka. Spojuje slova i věty. Já a ty. Utéci chce před svým stienem a kamž pójde a stien vždy s ním. Št. — Je-li slov více, klade se obyčejně mezi dvě poslední: Bod- láčí, křoví a trní. — Pro důraz se opakuje: A harfa a loutna a víno bývá na hodech. — Odpovídá a stvrzuje. Znáte mého bratra? A známe.