Zvrtati
Zvrtati, zvrtávati; zvrtnouti, tnul a tl, utí = mnoho provrtati, vieles durchbohren; mávati, schwingen; v tanci otáčeti, im Tanz herumdrehen; kroutiti, drehen. Vz Zvrt- nouti. — co, koho. Již to všecko zvrtal, Ros., čím: nebozezem. Valašku (sekyrku) z. = nad hlavou jí házeti, ji točiti. Na Slov. Sbor. Neb sú dřeli údy rózno na kříži, nohy i ruce zvrtali. Hus II. 180. Hudci už hrajú a družba už zvŕta mladuchu. Dbš. Obyč. 23. Pamali ma zvrtaj, moje potěšenia, nak mi nevypadne z mojho vienka zelia. Koll. Zp. II. 86. Z. vory = jednotlivá dřeva ve vory skládati. Us. na Labi. Na Vltavě ří- kají: vory sklízeti. Śpd. — kde. Krejcar se zvrce na stole. Tč. Nevestu viedli k so- bášu a potom ju zvŕtali v tanci, že sa jej pot cíčkom z cela lial. Dbš. Sl. pov. IV. 26. Svoju milenú Margytu zvŕtal v slovenskom bystríku (kvapíku?). P. Tóth. Trenč. M. 113. Zpíva zvŕtuje valaškou nade hlavou. Němc. Dom. živ. na Slov. Z. se v práci, sich schnell drehen, schnell arbeiten. — co komu. Tobě nohy, ruce, bok i hlavu zvrtali. Hus I. 353. — jak (se čím, proti čemu). Obuškami (obušky) protiva nám šermovali, zvrtali a točili. 1717. Pk. Poď, sto striel! nech ti natrem hnáty! A hrozbou zvrtal topor svoj. Phld. V. 55. Na palcu se zvrtal dlouho. Na Ostrav. Tč. Zvŕtala hlavkou sem a tam a zdála sa byť nahnevaná. Phld. IV. 23. —jak (podlé čeho). Ras. — se proč. Dal by se pro grešli z. Prov. Jg.