ZvukotZvukot, u, m., das Geklänge, der tönende Schall. V tom opät z.: trojný výraz — hej, teraz zvonia po tretí raz! Phld. IV. 26. Jakovým kojácá nekdy nemluvných zvuko- tom k milému védla uspáňú. Hol. 407. Když za neděle ten váš z. se po krajině prostírá. Sš. Sm. bs. 55. Z. s hůry hromem se stává. Sš. J. 204. Když pak se stal z. tento. Sš. Sk. 17.
