Žába
Žába. Z. hospodyně (domácí). Vz Vek. Val. I. 106. Malá ž. sa "veľkej vody neľaká. Phľd. XII. 559. Pod skalou ryba lebo žába (nejisté). Phľd. 1894. 441. Na žábě si málo nastříháš. Vck. Val. I. 110. Pred žabou treba ústa za- vreť, aby neprečítala zuby, nebo človek by len toľko žil rokov, koľko mu zubov načítala. Phľd. 1894. 713. Hra na žáby. Kluci čapnou k zemi a skáčou za sebou křičíce: kuňk, kuňk, kuňk! Mor. NZ. III. 23. Krk hlavu nesní, žába zajíce nedohoní (o nemožnosti). Mor. Ces. 1. V. 422. Zaba nebude bez kaluže; Zaba kałužu najdě; Je žabě po bruch (malý); Sedl, jak žába na měkkotu (dostal se na dobré bydlo). NZ. V. 545., 543. — Ž. = pajeď. Ho- jení jí. Vz Mtc. 1894. 103. — Ž. = tobolka, na peniaze s otvorom, jako žabia papuľa. My- java. Phľd. 1895. 445.