Žabiti
Žabiti, il, en, ení = žabou se roditi. Žábo, až se budeš ž., já tě přijdu babit. Poh. naš. lidu 75. (Slavia). — Ž. se = šplíchati se ve vodě. V Krkonš. Kb. — Z. se s čím = plahočiti se, sich abplagen. Co pak se s tím budu ž.! U Chocně. Ktk. Pořád se s tím živobytím žabím. U Rychn. Msk., Ntk. — Z. se = dělati se silnějším, troufati si, sich spreizen, sich getrauen, sich viel zumuthen. Nežab sa, prosím ťa, nežab; kdež je ťa věc? Na mor. Val. Vck., Brt. D. 303.