Žabka
Žabka, y, f. = malá žába, das Fröschchen, Fröschlein. Zemská, zahradní ž., V., dešťová, zelená. Aqu. — Ž. = ohnutý nůž (hlavně k vyřezávání stromů). V. Ž. vinařská: kosíř, kosířek. Šp. Vz Vlšk. 108. Das Gartenmesser, die Hippe, das Baum-, Rebenmesser. Jg., Dch., Vrů., HN., Čk. 187., Kká., Škd. V MV. nepravá glossa. Pa. Ž. bednářská, lodní, truhlářská, Kh., zahradnická. Šp. Ž. s pilkou, s nožíkem očkovacím a s kováním kladív- kovým; ž. s prodlouženou rukojetí na pře- sazování a kypření země při květinách pěsto- vaných v hrnku; ž. s pilkou n. s nožíkem kopulovacím; brousek na žabky. Vz Nástroj (zahradnický). Cn. Ž. = nůž k vykrajování podešvů. Matj. 103. — Ž. či oříšek u smyčce dole, v němž žíně jsou, das Fröschel. — Žabky = dřevěné špalíčky na ramenech u hamru, das Fröschel. Us. — Ž. (v horn.) = ohnuté železo v podpoře u vratidla, v němž se čep hřídele točí, das Pfadeleisen, Pfuhl- eisen. Us. u Příbr. — Ž., žába = nádorec pod jazykem, ranula, die Fröschleingeschwulst. Vz S. N. Vz Žába. — Ž. = prostřední čásť žezla. Šp. — Ž. — klátek, na němž se vrata točí. Cf. Piatka. Na Mor. Vck. — Ž. = špička klarinetu, der Ansatz. Na Ostrav. Tč. — Ž. = psí jméno, ein Hundsname. Brt. — Ž. = žába, žabec, malé děvče, ein kleines Mädchen. To je hezká žabka! — Z., y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 154. Ž. Jiří. Tf. Odp. 395. Ž. Jiřík a Mark. Vz Blk. Kfsk. 1069. Žabkové z Drahobýle. Vz Sdl. Hrad. III. 137. Ž. z Limburka. Vz S. N. Ž. Vád., řezbář a truhlář v Nechanicích. Vz S. N. Ž. Vilém, prof. malostr. real. gymn. v Praze.